23.září 2014

Vážení přátelé Liazu, kamarádi z blízkých i vzdálených koutů republiky,

Proklikávám si naše stránky a shledávám, že poslední aktualizace s fotkami ze srazu v Kolíně je z roku 2012 a dobře si vzpomínám, že ani poslední roky předtím to nebyla žádná sláva.

Spousta věcí se za ty roky změnila. Času neubylo. Dramaticky ale ubylo Liazů a s nimi také témat, kterým by se ještě stránky mohly věnovat. Silniční daň a mýtné se staly pro drtivou většinu pracujících Liazů likvidační. Naivní pokusy Tedomu a Martina Macíka o obnovení výroby vozidel Fox definitivně ztroskotaly a zmizela spousta firem a podniků, které se zabývaly opravami Liazek či výrobou nebo prodejem náhradních dílů. Ale udály se také dobré věci. Vyšla celá série knih Karla Václavíka, která je podle mého názoru jedinečný zdroj informací o Liazu, kterému nemůže a nikdy nebude moci nic jiného konkurovat. Liazky se, spíš než na práci, dneska už pomalu ale jistě začínají kupovat do sbírek a stávají se historickými vozy. Objevují se první zrenovované kousky novějších řad provozované jako veterány a na dalších se pracuje, ačkoli je to v souvislosti s novými zákony a vyhláškami rok od roku těžší a nákladnější.

Život jde dál, my vlastně už nejsme my a Liazu se věnuji aktivně už jen já. Stránky jsou jedna věc, tou druhou je moje radost z toho, že jsem mohl Karlu Václavíkovi pomoct se třetím dílem knihy, ve kterém najdete o řadě 400 tolik věcí, kolik už by nikdo jiný dneska ani nebyl schopný dát dohromady. Třetí věc jsou pak skutečná auta, kterým jsem se věnovat nepřestal a asi jen tak nepřestanu.

Hodně jsem se za poslední roky naučil. Nemálo toho bylo z chyb, které jsem udělal a to je nejlepší škola. Výsledkem je, že jsem mohl letos dokončit renovaci naší žluté Liazky v kvalitě, která neudělá ostudu nikde. Ještě mi zbývá pár drobností, ale ve srovnání s letošním pokrokem to jsou už jen kosmetické věci. Nepodařilo by se to bez podpory doma, která je nenahraditelná, a bez zázemí, které jsme za poslední čtyři roky s tátou vybudovali. Nakonec právě stavba zázemí na několik let odložila všechny velké práce na autech a tak teprve letos byla příležitost se do něčeho zase trochu zakousnout. Příští rok by to už mohlo být trochu klidnější a navíc s výhledem návštěvy pár akcí.

V souvislosti se vším co jsem tu napsal je možná čas popřemýšlet o tom co se stránkami dál. Stáhnul jsem pár sekcí, které už dneska nemají takový význam a třeba bude chuť i na další změny. Web určitě bude fungovat dál, jak moc se změní jeho obsah či zaměření ukáže čas. Faktem je, že určitě nemá smysl se snažit dublovat práci Karla Václavíka a snažit se poskytnout kompletní obraz o celé historii automobilky ve všech detailech. Jsou ale věci, které mě zajímají víc než jiné a určitě má smysl se jim věnovat v detailu. Zkrátka uvidíme...

Tak snad brzo nashle...

Honza Rosecký

Náš Liaz 100.47