Je jen pár hodin co jsem se vrátil z Polska, když píšu tenhle článek. Kdybych chtěl, mohl bych celý článek odbýt s tím, že akce byla fiaskem účasti domácí modelářské scény a že celé za moc nestálo. Jenomže to bych nesměl vědět co vše za tím stálo a co se v Polsku v minulosti na modelářské scéně odehrávalo.

Modelářské výstavy a soutěže Modell Truck Mania má totiž v Polsku svoji tradici. První ročník se konal v Sycowě v roce 2004. Následovaly další ročníky 2005, 2006, 2007, 2008, které ještě proběhly ve sportovní hale v Sycowě a v roce 2009 událost přesídlila do sportovní haly ve městě Kepno, kde se odehrály ročníky 2009 a 2010. Pak nastala pomlka – v roce 2011 se výstava neuskutečnila. Pořadatelé si účastí nebyly jistí a tak akci odložili a pro další rok, v roce 2012, se ji rozhodli spojit s významným polským festivalem Master Truck Show, která se tradičně odehrává na zkušebním polygonu na kraji travnatého letiště poblíž města Opole. V minulosti se v rámci tohoto festivalu odehrávala malá modelářská výstava a nešlo tedy o nějaké novum, ale spíše o snahu využít příležitosti a zvýšit počet účastníků výstavy. Podotýkám, že výstava modelů kamionů Modell Truck Mania měla i letos statut oficiálního mistrovství Polska.

Nemusíte být pravidelným návštěvníkem akce, abyste již teď neměli pocit, že je něco špatně. Neuspořádání akce po sedmi úspěšných ročnících v roce 2011 jistě nebyla náhoda. Od prvopočátku byla výstava Modell Truck Mania hojně navštěvovaná domácími modeláři. Bylo až s podivem kolik modelářských talentů se v Polsku našlo. Díky jejich účasti se stala neznámá akce téměř přes noc třetí největší výstavou plastových modelů kamionů v Evropě (po belgickém Jabbeke a britském Gaydonu) a nutno podotknout, že kvalita modelů za těmito výstavami nijak nezaostávala. Jeden z nejvýraznějších polských stavitelů kamionů, Piotr Józwiak proslulý svými modely vraků a silně opotřebovaných vozidel, se stal pravidelným adeptem na stupně vítězů výstavy v Jabbeke a ukázal tak všem, že polská modelářská škola stojí na pevných základech. Další mladí modeláři ho následovali a v Polsku se v té době rodilo nemalé množství modelů kamionů všech možných značek a typů, svými počty bez problémů zastínili českou modelářskou scénu a nezaostávaly ani kvalitou. Podporovaly je také tématicky zaměřené články vycházející pravidelně v časopise Trailer. Ročník 2010 ovšem ukázal nepříjemný trend. Nových modelů výrazně ubylo, účast na Modell Truck Manii v Kepně byla ten rok poměrně slabá a před rozpaky tehdy pořadatele zachránil hojný počet českých modelů.

S Poláky jsem mluvil mnohokrát o skomírající polské scéně a sami si to nedokázali dost dobře vysvětlit. Malou účast zdůvodňovali, mimo jiné, i nevhodným termínem akce a kolizí s jinými událostmi, proto uvažovali o přesunu termínu konání z podzimu na jaro. Často jsme také zavedli řeč na to, že velká část kamionových modelářů jsou mladí kluci ve věku kolem osmnácti, kteří dospívají a začínají se starat o své vlastní životy, práci a postupně i rodiny, takže přicházejí o volný čas a možnost věnovat se naplno modelářství. Mluvilo se také o zavedení kategorií pro modely osobních automobilů nebo o pořádání akce jednou za dva roky (jako rakouský Ried nebo naše Modellbrno). Poláci pravidelně jezdili do Jabbeke a zvali na Modell Truck Manii zahraniční modeláře ze severu Evropy, západu i jihu, ale vždy to bylo marné. Jeden rok se na výstavě objevili Maďaři, ale podruhé už nepřijeli a tak jediným pravidelným zahraničním návštěvníkem byli modeláři z České republiky. A přitom, na rozdíl od západoevropských akcí, nabízeli Poláci velice dobré finanční zajištění akce, štědré sponzory, věcné ceny, dobré stravování po dobu celého víkendu jen za cenu startovného, levné ubytování a spoustu zábavy. Levné to bylo i pro nás Čechy, co teprve pro Němce nebo Dány?

Nebylo tedy velkým překvapením, když bylo v roce 2010 ticho po pěšině a zdálo se, že se výstava vůbec neuskuteční. Neuskutečnila. Ovšem pořadatelé mluvili o roce 2012 a jarním termínu s naději, že během dvouleté pauzy vznikne více nových modelů a pokles počtu modelů se zastaví. Na výstavě v Jabbeke v březnu 2012 jsme se potkali a Poláci pro nás měli dobré zprávy. Několik dní před výstavou začali vést jednání s organizátory festivalu Master Truck o zařazení Modell Truck Manie do doprovodného programu akce. Bylo to poměrně ambiciózní a hlavně se zdálo, že je to dost narychlo. Na přípravy nebylo mnoho času a ještě méně času zbylo na propagaci akce, která v minulosti začínala více než půl roku před akcí a teď zbývaly na všechno pouhé tři měsíce. Představa o podobě výstavy byla tehdy pouze mlhavá, ale mluvilo se o výstavě modelů na návěsech v uzavřeném leteckém hangáru, což splňovalo základní požadavky na ochranu modelů před povětrnostními vlivy na jinak outdoorové akci a festival samotný zase sliboval hojnou účast návštěvníků z řad modelářů i diváků, neboť Master Truck Opole má velice dobré jméno a každoročně jsou na ní k vidění i exkluzivní práce zahraničních firem zvučných jmen ze severských zemí jako jsou Svempas, Ristimaa.

Dlouhé týdny po Jabbeke bylo ale ticho po pěšině a o Modell Truck Manii na festivalu nebylo ani vidu ani slechu. Už jsme si mysleli, že jednání ztroskotala, když tu se na oficiálních stránkách festivalu objevily informace o výstavě, rozvržení kategorií i detaily o jejím průběhu. Pro nás, členy KPM Praha 10 kteří podobné akce společně navštěvují již čtvrtým rokem, byla účast a podpora polských kolegů samozřejmostí, na akci jsme se přihlásili a v patřičný termín také vyrazili ve složení: Jiří Hübner (kterému patří velký dík za zajištěný svazového mikrobusu a bezpečný odvoz), Karel Krejčí (kterému patří dík za navigaci), Láďa Petřík (kterému patří dík za pivo), Honza Sklenička (kterému patří dík za punčák) a moje maličkost.

Kdo nějaký festival zaměřený na kamiony v minulosti navštívil nebo se nějakým způsobem podílel na jejich pořádání, dokáže si průběh akce asi docela dobře představit. Velká plocha, velký počet účastníků, velká auta a díky velkému počtu pořadatelů také obvykle jistá dávka zmatku, čekání, hledání a domlouvání se. Ani Master Truck nebyl výjimkou.

Ubytování jsme měli zajištěné od pořadatelů za velice rozumných 35 zlotych (tedy nějakých 210 Kč) za noc v docela rozumné ubytovně v nedalekém městě Opole. Na místo jsme dorazili během pátečního odpoledne a před příjezdem na hotel se ještě zastavili na letišti, abychom shlédli výstavní prostory a domluvili se na posledních detailech. Pořadatelé u vjezdové brány sice o Modell Truck Manii nevěděli, ale česko-polsky jsem neměl problém se s nimi domluvit na vpuštění do areálu (zbytek týmu dovnitř nepustili), kde jsem vyhledal pořadatele, kteří nám předali vstupenky ve formě tradičních pásek na zápěstí s trhacími kupony jako poukazy na stravování (hrazeno v rámci startovného 20 zlotych, tedy asi 120 Kč). Potom jsme již neměli problém s vpuštěním do areálu, který jsme si jen narychlo prošli, seznámili se s jeho rozdělením.

Vjezd pro vozidla byl placený (100 zlotych, tedy asi 600 korun), ovšem bylo možné si vyžádat časovou propustku (s vratnou zálohou 100 zlotych) která umožňovala hodinový vjezd do areálu. To bylo k vyložení modelů zcela postačující, parkování mimo areál bylo zajištěné na bohatě dimenzovaných přilehlých travnatých plochách bezplatně. Jedinou výtku můžeme směřovat snad jen k poměrně sporadickému výskytu toalet v celém areálu. S domluvou jsme neměli problém, protože Polákům vcelku dobře rozumíme a když bylo zapotřebí, mladí většinou mluví anglicky, takže jsem se nedostal do situace, kdy bych se s někým nedomluvil.

V sobotu byli do areálu lidé vpouštěni od devíti hodin dopoledne bez ohledu na to, zdali šlo o účastníky s kamiony, modely kamionů nebo obyčejné návštěvníky. Tomu jsme přizpůsobili příjezd, vyřídili si propustku a bez problémů vyložili a připravili modely v přilehlém leteckém hangáru. V něm byl zaparkovaný zánovní a čistý lowdeckový návěs Schwarzmüller firmy Sachs trans, na který pořadatelé jako podklad připravili modrou látku, na které byly modely vystavené. Druhý návěs pak sloužil jako zázemí soutěže. Původním přáním pořadatelů bylo, aby v hangáru stály i dva tahače, ovšem jejich řidiči trvali na svém přání stát společně s ostatními kolegy z firmy na místě, které bylo od hangáru poměrně vzdálené a návěsy tedy osiřely. Už během dopoledne bylo jasné, že účast na výstavě nebude valná. Potvrdily se tak obavy pořadatelů z pokračujícího poklesu produktivity polské modelářské obce a tak více než polovina modelů na výstavě pocházela z Čech. To se samozřejmě promítlo i do výsledného hodnocení, byť na stupně vítězů proniklo i několik Poláků, ale jinak soutěž a výstava probíhala spíše jako výjezdní mistrovství republiky s rozsahem obdobným pražským výstavám na Proseku.

Je faktem, že pro nás to nebylo velké překvapení a tedy ani zklamání z účasti, neboť jsme se shodli na tom, že jsme podobný průběh akce očekávali a naši účast jsme brali především jako pomoc a podporu polským kolegům, kteří jinak průběh akce v poměrně krátké době stihli vcelku dobře zabezpečit a podařilo se jim zajistit také věcné ceny ve formě stavebnic, o čemž si můžete na jiných akcích nechat víceméně jenom zdát. Pořadatelé výstavy se v průběhu víkendu netajili díky za účast českých modelářů, bez kterých by byla akce poloviční a na hranici ostudy. Těžko to ale vyčítat pouze organizátorům, kteří měli omezený čas na propagaci akce. Podle jejich slov sice nelze letošní ročník hodnotit nějakým zásadním úspěchem (faktem je, že šest z osmnácti zúčastěných modelářů byli vítězové z Jabbeke!), ale nejde ani fiasko a tak již během víkendu došla řeč na případný další ročník a nápady pro zlepšení propagace (dříve a hlasitěji informovat o akci), ochrany modelů (která nebyla valná a diváci dosti neukáznění, což na podobném festivalu příliš nepřekvapí) i přesunutí z hangáru jinam, blíže srdci areálu a očím příchozích diváků.

Obrovskou výhodou modelářské akce bylo samozřejmě pořádání v rámci festivalu Master truck. Pro nás tak nebyl problém vystavit modely a strávit víkend v ruchu mezi skutečnými kamiony, kterých bylo někde mezi jednou a dvěma stovkami a které byly nadprůměrné kvality, takže obyčejné auto (jak je zvykem na českých festivalech s podobným zaměřením) nebylo na akci prakticky možné najít. Navíc se v rámci festivalu konalo také polské finále soutěže firmy Scania Young european truck driver, takže o zábavu bylo postaráno. Vcelku rozumné bylo i počasí. Přes den bylo horko a slunečno, déšť se objevil vždy až večer po našem návratu do hotelu a tak nás obtěžovalo pouze bláto a velké louže v nemalé části areálu, který je asfaltový pouze z části. V případě silnějších srážek nebo delšího deště by se akce proměnila v jednu velkou blátivou kouli a holínky by zde jistě našly svoje využití. Když se ale podíváte třeba na fotky z Nordic Trophy 2010, zjistíte, že by to nebylo na podobné akci poprvé.

Za nás patří palec nahoru pořadatelům za snahu a opětovné uspořádání akce, za dobré datum a slušné zajištění výstavy. Nezbývá než popřát polské modelářské scéně aby se vzchopila, zmátořila a začala zase produkovat takové modely, jako před pěti lety a výstavě Modell Truck Mania hojnější účast vystavovatelů v dalších ročnících.