Tento článek je obecným úvodem do modelářské činnosti. Jeho smyslem je stručně naznačit nově příchozímu čtenáři jak vlastně modelářská činnost obvykle probíhá a že je mnoho způsobů jak k práci přistupovat a že různé přístupy dávají různé výsledky. Nechci vytvářet nějaké dogmatické zaškatulkování modelářských přístupů a říkat, že jinak to nejde. Chci jen ukázat jaké výsledky je možné v modelářství očekávat a jaké cesty k těmto výsledkům vedou. Možná se to bude zdát banální a hloupé, ale právě odpověď na několik následujících otázek předurčuje výsledky naší práce.

Na počátku je otázka k zamyšlení: Čeho chci dosáhnout? Co je smyslem mé práce?

Pokud čtete tento článek, zřejmě pro nás existuje jedna společná odpověď: Chci postavit model.

Tato odpověď neříká všechno.

Je zde tedy druhá otázka: Jaký model chci postavit? Co je jeho účelem?

Zde se budou zřejmě naše odpovědi různit a jejich formulace není tak jednoduchá. Můžeme si tedy pomoci ještě doplňujícími otázkami: Proč ten model chci? Jaká je moje motivace?

Na výše uvedené otázky se dá odpovědět mnoha způsoby. Já vám nechci žádnou podsouvat, ale rád bych vám ukázal několik možných odpovědí:

„Chci si postavit model kamionu, protože se mi kamiony líbí a zajímají mně. Nikdy jsem žádný model nestavěl a tak nevím jaký by měl můj model přesně být. Nepřemýšlel jsem o tom. Až budu mít model hotový, postavím ho do police a uvidím co bude dál.“

„Chci postavit model na soutěž. Baví mně soutěžit a porovnávat svoje schopnosti s ostatními. Chci postavit dobrý model a chci aby můj model by lepší než modely ostatních. Už jsem nějaké modely postavil a každý můj další model je lepší než ten předchozí. Baví mně zlepšovat svoje schopnosti.“

„Modely kamionů stavím a sbírám. Mám jich doma už několik a líbí se mi svoji sbírku rozšiřovat. Netoužím se s nimi někde ukazovat nebo s někým soutěžit, baví mně prostě modely skládat a rozšiřovat tak svoji flotilu.“

„Jsem sice začínající modelář, ale znám pár dobrých modelářů ve svém okolí a jejich modely se mi líbí. Moc toho sice neumím, teprve začínám, ale rád bych jednou postavil tak dobrý model jako staví mí kamarádi nebo takový model jaké se objevují na velkých zahraničních výstavách. Chci se učit nové věci a zlepšovat se model od modelu. Až se něco naučím, určitě pojedu na nějakou výstavu.“

Tady je právě cítit ten rozdíl mezi jednotlivci. Každý má jiný cíl a je tedy jasné, že každý bude již od počátku postupovat jinak:

:: Jste-li modelář, který staví modely do své vitríny a nemá ambice se s nimi někde ukazovat či soutěžit, řídíte se svými nároky. Je to logické a je vaše svaté právo stavět modely tak jak se vám líbí. Jistě, můžete se inspirovat ostatními a ty nejběžnější nároky (obecné nároky na kvalitu modelů) přijmout za své, ale nikdo vám nebude nic vytýkat pokud se jimi řídit nebudete. Nemusíte se ani řídit žádnými podklady, zkrátka není nic co musíte respektovat. Je třeba ale dát si pozor v okamžiku, kdy budete svoji práci někde ukazovat nebo konfrontovat s prací ostatních, kteří ke stavbě modelů přistupují jinak. Velice snadno se stanete terčem kritiky. Proto doporučuji vždy předem dát jasně najevo jakým způsobem se vy na modelářství díváte a jaké jsou vaše cíle. Není chybou stavět modely jen tak pro radost dle svých vlastních představ a kritérií, ale nedělá to každý a tak je užitečné na to předem upozornit a zabránit tak zbytečným nedorozuměním.

:: Jste-li modelář na pokročilé úrovni a stavíte modely soutěžní a vaše práce je často porovnávána s prací jiných, je třeba věnovat se kvalitě vašeho modelu obzvlášť pečlivě. Pojem kvalita a čistota práce tak budou nejspíše to hlavní co bude vaši práci charakterizovat. Nakonec, nemusíte ani jezdit na soutěže. Pro většinu z nás není výhra v soutěži tou hlavní motivací, která nás nutí neustále dokola přepracovávat danou partii modelu dokud není úplně dokonalá. Stačí toužit po tom, aby váš model byl předloze co nejvíce podobný.

:: Jste-li modelář začínající, a nevíte-li ještě přesně za čím byste měli ve světě modelářství jít, , doporučil bych vám, abyste se v průběhu práce na svém prvním modelu snažili pracovat pečlivě a svědomitě v souladu s informacemi uvedenými v tomto článku. Váš první model bude mít nejspíš k dokonalosti daleko (stejně jako můj první model), ale teprve během jeho stavby poznáte o čem modelářství vlastně je a co od člověka vyžaduje. Tato zkušenost vám napoví leccos o tom jakým směrem by se vaše modelářství mohlo ubírat, co vás baví a co nikoli.

Chcete-li stavět modely kvalitní a chcete-li kvalitu svých modelů porovnávat s kvalitou modelů jiných, je třeba se zamyslet nad tím co vlastně termín „kvalitní model“ znamená a jak se projevuje.

Pojem kvality v oboru modelů sice není nijak přesně definován, ale lze se k němu dopracovat. Předně, co je vlastně cílem modeláře? Obecně lze říci, že cílem modeláře je reprodukovat skutečnost a co nejvíce se k ní přiblížit. A k té se modelář přiblíží v podstatě tak, že opraví všechny chyby stavebnic tak jak byly formulovány v prvním dílu tohoto seriálu, tedy chyby technologické, chyby zjednodušením a chyby faktické. Teoreticky by mu pak na stole vznikla přesná reprodukce skutečnosti. To je víceméně nemožné, ale většina modelářů se o to snaží a motivuje je to k neustálému zlepšování vlastních schopností aby se s každým novým modelem skutečnosti přiblížili více než s tím předchozím.

Na kvalitním modelu je zásadní opravit především chyby faktické a dále chyby technologické. Opravení chyb zjednodušením je víceméně ponecháno na vůli každého modeláře a jejich ponechání na modelu není obecně za chybu považováno, je to spíše informací o tom na jaké úrovni se daný modelář pohybuje. Jistou představu o tom co to znamená kvalitní model lze získat i po prostudování oficiálních bodovacích pravidel Svazu modelářů České republiky. Některé z bodů jsou sice pro modely kamionů problematické (pravidla upřednostňuji ponechání faktických chyb stavebnice před snahou je opravit, velice stručně řečeno), ale jiné mají jasný smysl a dá se podle nich velice dobře postupovat. Například kvalita a čistota stavby (začištění dílů, čisté tmelení), dodržení geometrie (rovnoběžnost hran, dodržení pravých úhlů, geometrie kol a podobně), kvalita povrchu (ve smyslu kvalitní přípravy povrchu před nástřikem bez škrábanců i čistoty a provedení nástřiku či nátěru samotného), provedení detailů jednotlivých částí vozidla (jsou-li na modelu otevřené dveře, pak by tyto dveře měly obsahovat na příslušném místě také mechanismus zámků), kvalita nanesení obtisků a podobně.

Z výše uvedeného lze vyvodit o pojmu kvalitní model (a požadavcích na něj kladených) následující závěry:

- Kvalitní model v první řadě vyžaduje čistotu práce. To znamená začištění samotných dílů (začištění oblastí napojení na licí rámeček, odstranění otřepů, stop po dělících rovinách formy a stop po vyhazovačích), kvalitní tmelení a dostatečně jemné broušení (bez viditelných škrábanců) a kvalitní provedení povrchové úpravy nátěrem či nástřikem bez viditelné struktury výsledného povrchu (rovný hladký povrch bez nečistot a bez viditelných tahů štětcem, stékající barvy či nežádoucí hrubé struktury nástřiku). Čiré díly (okna, světlomety) by neměly obsahovat škrábance nebo jakákoli jiná viditelná poškození způsobená neopatrným zacházení s těmito díly. Nikde na modelu by nemělo být viditelné lepidlo nebo stopy po jeho nanášení, nemělo by vytékat ze žádných spojů a podobně.

- Kvalitní model by měl mít správnou geometrii všech součástí. Vzájemně rovnoběžné (kolmé) součásti skutečného vozidla by měly být rovnoběžné (kolmé) i na modelu ap. Dodržená by měla být geometrie kol (rovnoběžnost dvoumontáží), kola by neměla být nijak vyvrácená a podobně.

- Kvalitní model by neměl obsahovat viditelné faktické chyby a technické nesmysly, které se ve stavebnicích mnohdy vyskytují nebo kterých se dopouštějí modeláři, kteří dostatečně neznají problematiku skutečných vozidel.

- Kvalitní model by měl obsahovat další drobné detaily (ve smyslu odstranění chyb zjednodušením) tak, aby se výsledný model co nejvíce blížil skutečné předloze.

- Kvalitní model by měl mít odpovídající povrchovou úpravu (nátěry nástřiky) nejen čistě provedené (ve smyslu prvního bodu), ale zároveň odpovídající provoznímu stavu a opotřebení vozidla (zašpinění, koroze, provozní opotřebení či poškození).

Aby bylo zřejmé, že výše uvedené body popisující kvalitu modely nespadly z nebe a chyby, které se snaží eliminovat jsou na modelu na první pohled viditelné, ukažme si ty nejtypičtější na následujících obrázcích:

1) Začištění dílů

1 a) začištění vtoků

Obrázek ukazuje jednotlivé díly po vyštípnutí z licího rámečku. Jsou na nich patrné nezačištěné vtoky (A), otřepy (B) a stopy po vyhazovačích (C). Žádný z těchto prvků by neměl být na opracovaném a začištěném dílu viditelný.

Na tomto obrázku je dobře patrná nezačištěná stopa po dělící rovině formy na ramenech uložení nápravy (velké elipsy), nedotmelená místa na spojích obou polovin vzduchových vaků a neostraněné stopy po vyhazovačích na spodní straně rezervy.

Na tomto obrázku jsou v kroužcích postřehnutelné neodstraněné stopy po vyhazovačích na potrubích.

Jediným způsobem jak stopy po vyhazovačích odstranit je zbrousit je do ztracena nebo zatmelit (na obrázku ještě neopracovaný tmel Miliput).

Tento obrázek ukazuje hned několik příkladů nesprávné geometrie: nesprávně usazená a dozadu skloněná kabina, křivě nalepená (dolů směřující) sluneční clona a křivě nalepené přídavné světlomety na střeše kabiny.

Na tomto obrázku jsou patrné špatně pasující a nijak nezačištěné ani nezatmelené poloviny svazků listových per a nezačištěná a netmelená je i spára mezi polovinami vzduchojemu.

Bližší pohled na model odkrývá viditelné stopy po lepidle ve spáře mezi předním a bočním dílem nárazníku.

Poslední z názorných obrázků ukazuje stopy lepidla podél horní hrany bočního okna.

Jistě sami uznáte, že většina případů při bližším ohledání modelu opravdu nevypadá hezky a svým provedením ani neodpovídá předloze. Není tedy asi úplně od věci postupovat tak, aby se na vašem modelu takové partie neobjevovaly a nebo alespoň ne tam, kde jsou na první pohled viditelné.

Chcete-li, aby váš výsledný model splnil obecná kritéria, podle kterých se kvalita modelů posuzuje (tedy chcete-li stavět modely dobré a nikoli špatné), tento článek vám poskytuje přehled o tom co vše je na modelech sledováno a čemu je nutné věnovat pozornost. Nezáleží na tom, jestli chcete dané kvality dosáhnout kvůli porovnání s ostatními a nebo čistě pro svůj dobrý pocit. Netoužíte-li po tom aby váš výsledný model tato kritéria splnil, neděláte nic špatného. Pouze si stanovujete svoji vnitřní laťku jiným způsobem. To je právě ta odpověď na výše uvedenou otázku Jaký model chci postavit? Co je jeho účelem? a to už by měl vědět každý sám.

Pochopitelně, chtít je jedna věc a umět nebo moci je věc druhá. Je jasné, že začátečníkovi nestačí pouze chtít. Jeho schopnosti (vždyť je to začátečník) jsou omezené a byť chce dosáhnout dobrého výsledku, pravděpodobně se mu to na poprvé nepodaří. Jistě na prvním modelu něco zkazí, ale poučen nezdarem toho na druhém modelu nejspíš zkazí méně a bude se krok po kroku zlepšovat dokud nedosáhne úrovně, kterou si vnitřně stanovil (Jaký model chci postavit?) a se kterou bude spokojený. Je přirozené, že většina modelářů si stanoví laťku tak vysokou, že jim trvá i desítky let než se na ni dopracují a myslím si, že většina z nás není se svou prací spokojena nikdy. To je (a já to tak vnímám) obrovská výhoda našeho koníčku, protože ten se pro nás nikdy nestane stereotypem a stále nás bude motivovat k podávání lepších a lepších výkonů a k neustálému (a nekonečnému) zlepšování vlastních znalostí a schopností.

Hodnotíme-li práci ostatních, je třeba rozlišovat mezi tím, zda někdo postavil model nekvalitní, protože nechtěl (model je pro něj dostatečně kvalitní), neuměl (ještě se to nenaučil, ale naučit se to chce a pracuje na tom) a nebo nemohl (z jiných objektivních příčin, například zdravotní nebo fyzická indispozice, kterou nikdo z nás není většinou schopen ovlivnit). A tohle vše je třeba znát, posuzujeme-li práci (a kvalitu práce) někoho jiného, abychom byly schopni výsledek této práce dostatečně dobře posoudit.

Honza Rosecký,8.10.2011