Co se označení nejvyšší povolené rychlosti vozidla týče, nejde o nic složitého a přesnou definici pro Českou republiku udává vyhláška 341/2002 Sb. upravená vyhláškou 283/2009 Sb., § 11:

„(1) Vozidla kategorií M2, M3, N2, N3, O, OT, S s výjimkou čelně nesených strojů kategorie SN a jednonápravové traktory s přívěsy a speciální nosiče pracovních adaptérů musí mít na zádi karoserie, a to pokud to konstrukce vozidla dovoluje, v levé polovině vyznačenu nejvyšší povolenou rychlost zaokrouhlenou

(3) Není-li možno u přípojných vozidel kategorie O1, O2, OT1, OT2, vozidel kategorie S, jednonápravových traktorů s přívěsem a speciálních nosičů pracovních adaptérů umístit značku o průměru 200 mm, je přípustné použít značky o vnějším průměru 150 mm; potom písmena v kruhu (pokud jsou použita) musí mít výšku ˙k˙ 20 mm, ˙m˙ 14 mm, číslice 75 až 80 mm, tloušťka čáry je u písmen 3,5 mm a u číslic 12 mm.˙“

Je pochopitelné, že různé státy mají tradičně své vlastní předpisy a označení maximálních povolených rychlostí se může stát od státu lišit. Tradičně jiné značení mají zejména francouzská vozidla, jejichž předpisy požadují bílé kulaté štítky bez červeného lemu. Na vozidlech se objevují různé hodnoty (60,80,90,100) psané často poměrně specifickým fontem. Tento font ovšem není francouzskou legislativou nijak stanoven. Například v bývalém podniku Karosa v polovině devadesátých let, když při vývozu na francouzské trhy požadavek na kruhové štítky bez červeného lemu vzniknul, rozkreslovala tyto štítky přímo konstrukce a podnik si je nechal pro své potřeby vyrábět, protože štítky bez červeného lemu nikdo v okolí nenabízel. Na vozidlech je obvykle více štítků, které udávají maximální povolenou rychlost daného vozidla na různých třídách silnic. Ve stavebnicích tyto štítky najdete na aršících návěsů Trailor od firmy Heller. Na skutečných vozidlech se do České republiky tato označení dostávají nejčastěji na vozidlech francouzského původu.