Tranzitní systém TIR

Tradiční systém označení, které do několika světových jazyků vneslo nový název pro velké dálkové nákladní vozidlo, využívá také dohoda TIR, jejíž první vydání se datuje až do roku 1949 a v současnosti je platná revize dohody z roku 1979, které se účastní 68 smluvních stran (k 1.lednu 2008). Hlavním právní předpis upravujícím režim TIR (zkratka pochází z francouzského “Transports Internationaux Routiers” ) se celým názvem jmenuje „Celní úmluva o mezinárodní přepravě zboží na podkladě karnetů TIR“ v byla vypracovaná pod záštitou Evropské hospodářské komise Organizace spojených národů (EHK OSN). Protože je tento systém přepravy tak významný, rozhodl jsem se zpracovat blíže zaměřený článek, který by se tomuto systému věnoval podrobněji a na jehož základě by bylo možné uvědomit si jak se modrá cedulka s písmeny TIR promítá do praxe v silniční dopravě a co to vlastně v praxi znamená.

Důvod vzniku

S rostoucím počtem mezinárodních přeprav uskutečňovaných silničními vozidly narůstal také počet vykonávaných operací s těmito přepravami souvisejícími, zejména celní kontroly a odbavení. Za účelem urychlení odbavení nákladních vozidel se v sedmdesátých letech několik desítek evropských i mimoevropských států pod záštitou EHK OSN dohodlo na znění dohody, která dala vzniknout tranzitnímu systému usnadňujícímu celní odbavení a která jasně definovala podmínky přeprav v rámci tohoto tranzitního systému: jasné a přehledné jak pro celní úřady tak i pro dopravce a řidiče. Tato dohoda zároveň založila a definovala pravidla pro existenci systému finanční záruky pro tranzitní země na jejichž území existuje riziko vzniku celního dluhu.

Úmluva TIR

V úvodu úmluvy je definováno několik základních pojmů, se kterými text úmluvy dále operuje. Jsou to zejména pojmy:

Přeprava TIR: „přepravou TIR“ se rozumí přeprava zboží od celního úřadu odeslání k celnímu úřadu určení, podle režimu zvaného režim TIR

Operace TIR: „operací TIR“ se rozumí ta část přepravy TIR, která je prováděna na území smluvní strany od celního úřadu odeslání nebo od vstupního celního úřadu (pohraničního) k celnímu úřadu určení nebo výstupnímu celnímu úřadu (pohraničnímu);

Zahájení operace TIR: „zahájením operace TIR“ se rozumí okamžik, kdy bylo silniční vozidlo, jízdní souprava nebo kontejner společně s nákladem a příslušným karnetem TIR předvedeno za účelem kontroly celnímu úřadu odeslání nebo vstupnímu celnímu úřadu (pohraničnímu) a tento karnet TIR byl celním úřadem přijat;

Ukončení operace TIR: „ukončením operace TIR“ se rozumí okamžik, kdy bylo silniční vozidlo, jízdní souprava nebo kontejner společně s nákladem a příslušným karnetem TIR předvedeno za účelem kontroly celnímu úřadu určení nebo výstupnímu celnímu úřadu (pohraničnímu);

Vyřízení operace TIR: „vyřízením operace TIR“ se rozumí potvrzení celními orgány, že operace TIR byla ve smluvní straně řádně ukončena. Toho je celními orgány dosaženo na základě porovnání údajů nebo informací, jež jsou k dispozici celnímu úřadu určení nebo výstupnímu celnímu úřadu (pohraničnímu) s údaji nebo informacemi, které jsou k dispozici celnímu úřadu odeslání nebo vstupnímu celnímu úřadu (pohraničnímu);

Výše uvedené pojmy tak vlastně definují tři základní stavy, které mohou v rámci přepravy TIR nastat:

1) Počátek přepravy TIR na vnitrozemském celním úřadu a opuštění státu na výstupním pohraničním úřadu, ve kterém tato přeprava vznikla.
2) Tranzit přes členský stát dohody TIR, tedy příjezd vozidla na vstupním pohraničním úřadu a odjezd vozidla na výstupním pohraničním úřadu státu
3) Ukončení přepravy TIR, tedy vjezd vozidla na vstupním pohraničním úřadu a ukončení přepravy na cílovém vnitrozemském celním úřadu.

Zásadní výhodou přepravy dle úmluvy TIR je především značné zjednodušení celního odbavení během druhého bodu, tedy tranzitu přes území členského státu úmluvy TIR. V minulosti totiž během tranzitu uplatňovaly celní orgány státu, přes který tranzit probíhal, své vlastní postupy dle platných zákonů a to včetně vlastních prohlídek daných vozidel a nákladů. Tyto postupy se jednak lišily, dopravu prohlídkami na každém hraničním přechodu zdržovaly a navíc celý proces komplikovaly vymáháním finančních záruk (záloha na clo, kauce), které měly krýt potenciální poplatky a celní úniky, ke kterým by mohlo během tranzitu na území daného státu dojít. Tyto procedury měly výrazný negativní vliv na plynulost dopravy a byly spojeny i s vysokými finančními náklady a proces mezinárodní dopravy narušovaly. A právě za účelem zjednodušení těchto procedur a odstranění překážek, které bránily snadnému a plynulému mezinárodnímu obchodu byla vytvořena dohoda TIR. Navíc, tato dohoda se týká nejen dopravy silniční, ale i dopravy vodní, železniční či dokonce námořní ovšem s tím, že část dopravy musí stále probíhat po silnici.

Existují pochopitelně ještě další situace, které mohou v rámci přepravy TIR nastat, například vykládka části nákladu na cílovém vnitrozemském celním úřadu nebo tranzit vozidla přes zemi, která není členským státem úmluvy TIR. I ty mají jasně specifikované postupy a pravidla jak pro chování celních úřadů tak i přepravců ale jejich popis není pro uvědomění si základních výhod přepravy TIR bezpodmínečně nutný.

Základ fungování dohody TIR

Pro spolehlivé fungování systému TIR bylo zapotřebí zajištění základních pilířů, na jejichž základě by mohl systém fungovat.

Základem systému je definice požadavků na vozidlo, které zboží přepravuje. U něj je zapotřebí především záruka toho, že jakmile je zboží na počátku přepravy TIR zkontrolováno a jeho počty a složení odpovídají průvodním dokladům a toto zboží bude uzavřeno v nákladovém prostoru vozidla a zajištěno celní uzávěrou neboli plombou, nebude žádným způsobem (demontáží části nákladového prostoru vozidla, deformací některé jeho části a podobně) možné do vozidla vniknout aniž by to nezanechalo na vozidle samotném či celním uzávěru viditelné stopy. Tím je zaručeno, že nikdo nebude v průběhu přepravy moci ovlivňovat skladbu nákladu tedy ani počty ani druh přepravovaného zboží. (Např. nebude možné naložit a zaplombovat toaletní papír, tajně z vozidla třeba odmontovat střechu nebo část karosérie nebo bočnici, do vozidla naložit cigarety, tyto cigarety po celou dobu přepravy deklarovat jako toaletní papír, cigarety tajně v zemi určení z návěsu vyložit a nahradit je opět toaletním papírem a na výstupním celním úřadě se (i s příslušnými celními poplatky) tvářit, že ze do země určení byl přepraven toaletní papír.) Proto jsou úmluvou TIR poměrně podrobně stanoveny požadavky na konstrukci vozidla resp. jeho ložné plochy tak, aby výše uvedené nebylo bez viditelných zásahů do vozidla možné. Pro dopravu TIR je pak možné použít pouze schválená vozidla, která vyhovují konstrukčním požadavkům dohodou definovaným a tato vozidla musí být během přepravy TIR vybavena schvalovacím osvědčením jehož součástí mohou být i fotografie vozidla. Prostřednictvím tohoto osvědčení je pak možné kdykoli ověřit, že vozidlo stále splňuje požadavky na přepravu TIR a že na něm nebyly provedeny žádné konstrukční úpravy, které by těmto požadavkům neodpovídaly (například montáž nějakých dalších vstupů do ložného prostoru vozidla, změna počtu celních závěr potřebných pro zamezení přístupu do nákladového prostoru vozidla). Je běžné, že již přímo výrobci u nabízených typů vozidel udávají, zda požadavkům TIR odpovídají či nikoli.

Druhým základním pilířem systému TIR je systém finančních záruk, kterými se příslušné sdružení dopravců daného členského státu (u nás Česmad Bohemia) zaručuje za případné úniky na clu a dalších poplatcích, které by mohly v souvislosti s přepravou TIR vzniknout. Tato sdružení pak disponují finančními zárukami, které vybírají od jednotlivých dopravců při vydání každého jednotlivého karnetu – souboru oficiálních tiskopisů, které jsou pro uskutečnění dané přepravy potřebné - (dohodou je stanoven max. limit 50 000 USD za karnet TIR a 200 000 USD u přeprav zboží v případě překročení stanoveného množství daného zboží – alkohol, cigarety). Stručně řečeno: chcete-li přepravit náklad v režimu TIR, potřebujete alespoň jeden karnet. Karnety vydávají příslušná sdružení členských zemí (u nás Česmad). Karnet dostanete, splníte-li základní stanovené podmínky a složíte-li jistinu ve výši 110 000,- Kč (stačí pro vydání pěti karnetů, za každý další karnet se účtuje další jistina navíc až do celkové částky 50 000 USD nebo 1 100 000,- Kč). A právě tato částka pak slouží jako jistina pro úhradu případných celních dluhů v souvislosti s uskutečněnou přepravou. Pokud je vše v pořádku a vydané karnety jsou určeným způsobem uzavřeny a navráceny vydávajícímu sdružení, jistinu dopravce po ukončení přeprav TIR dostane zpět, ovšem až po stanovené době, která je v řádu měsíců.

Jen pro doplnění uvádím, že co jeden přepravený náklad, to karnet a ten je potřeba stanoveným způsobem ukončit a vrátit sdružení, které ho vydalo a proti němuž můžete dostat další (nový) karnet pro další přepravu. Proto je v praxi při pravidelné dopravě víceméně nemožné vystačit s jedním kornetem na vozidlo a právě proto dopravce obvykle potřebuje více karnetů.

Třetím pilířem je pak již výše zmíněný karnet. Karnet je soubor tiskopisů, který provází náklad po celou jeho cestu a je dokladem toho, že daná přeprava probíhá v režimu TIR a že je tedy zaručena finanční jistina v případě nesrovnalostí. Každý jeden karnet má své specifické číslo. Tento svazek barevných listů má titulní stranu na dále sérii dvojic útržkových a kmenových listů (4, 6, 14, nebo 20 útržkových a kmenových listů) z nichž během jedné operace TIR se použijí vždy dva a dva, což omezuje platnost karnetu v konkrétním případě například na 7 až 10 států.

Jsou li zajištěny výše uvedené body, pak spolehlivě funguje i čtvrtý ze základních pilířů systému TIR, totiž skutečnost, že celní kontroly provedené ve státě zahájení přepravy budou uznány všemi tranzitními státy i státem, ve kterém bude přeprava ukončena. Obecně tak platí, že vozidla s označením TIR nejsou během tranzitu kontrolována a to je tou hlavní předností a důvodem proč byl systém přepravy TIR vůbec zaveden – aby eliminoval zdržení a komplikace související s tranzitem zboží přes jednotlivé státy. Pochopitelně, existují i výjimky v podobě namátkových kontrol, existuje-li důvodné podezření na porušení předpisů. Protože se celá přeprava spoléhá na jednu jedinou výchozí kontrolu, je tedy třeba aby tato byla velice důkladná a také aby vozidlo přesně odpovídalo požadavkům úmluvou stanovených a to včetně stavu oplachtování vozidla a podobně.

Průběh přepravy v režimu TIR

Podívejme se na to, jakým způsobem probíhá obecná přeprava z výchozího státu A do státu B přes tranzitní stát C, z nichž všechny jsou členy úmluvy TIR.

Na celní úřad odeslání se dostaví vozidlo s příslušným nákladem a karnetem, který vyplňuje dopravce. Celníci vozidlo zkontrolují a vozidlo zaplombují. Čísla plomb jsou zaznamenány do karnetu a celní úřad vyplní potřebné údaje na útržkový list karnetu a jeden list z karnetu si ponechá. Karnet je poté vrácen řidiči, vozidlo opouští celnici a vyráží na cestu. Na hraničním přechodu celnící zkontrolují plomby a neporušenost nákladového prostoru vozidla, z karnetu odtrhne další list a další útržkový list potvrdí. Tím je operace TIR v daném státě ukončena a vozidlo smí zemi opustit.

Kontrola je provedena následujícím způsobem (dříve výhradně papírovou formou, dnes již s podporou elektroniky): Celní úřad na hranicích odešle část útržkového listu celnímu úřadu odeslání. Zde je obdržený list porovnán s tím, který si celní úřad odeslání ponechal při odbavení vozidla. Odpovídá-li obsah obou listů a výstupní celnice neměla žádné námitky, je operace TIR v dané zemi skončena a karnet TIR je potvrzen bez výhrad.

Pokud jsou na výstupním celním úřadu shledány nesrovnalosti, jsou zaznamenány na příslušné místo karnetu. Celní úřad odeslání pak na základě těchto nesrovnalostí (a nebo pokud druhý list karnetu vůbec neobdrží) zahájí jednání s příslušným národním sdružením v rámci kterého jsou projednány výhrady, jejich vysvětlení a případné vyplacení vyměřeného cla a poplatků. Ty jsou pak inkasovány od dopravce a nebo z výše uvedených jistin.

Proces v dalších tranzitních zemích je obdobný: vstupní celní úřad zkontroluje plomby na vozidle, odtrhne z karnetu jeden list a stejným způsobem postupuje i výstupní celní úřad. Kontrola probíhá opět porovnáním údajů z obou odtržených kornetových listů, které si stát ponechává.

V zemi určení je pak opět z karnetu na vstupní úřadě odejmut jeden list z karnetu (pokračuje-li vozidlo na vnitrozemskou celnici) a vyclení vozidla probíhá na vnitrozemské celnici a kontrolní mechanismus je obdobný a nebo je vozidlo vycleno přímo na vstupním celním úřadě.

Celní úřad může pro usnadnění kontroly předepsat dopravní trasu, po které má přeprava probíhat a obdobně může úřad předepsat i stanovenou přepravní dobu. Dopravce, který není z důvodů například počasí či přírodních katastrof náklad ve stanovené době přepravit pak musí tuto skutečnost zdůvodnit. Stanovené úkony musí dopravce podstoupit také v případě nehody vozidla, jeho poškození či zničení, obvykle minimálně obstarat si oficiální potvrzení od dostupného místního celního úřadu či správního orgánu (policie). Na základě tohoto potvrzení je pak celním úřadem zahájeno šetření o ověření důvěryhodnosti.

Na závěr můžeme zopakovat výhody zavedení systému TIR:

-zjednodušení administrativy za pomoci jediného tranzitního dokladu – karnetu
-vyloučení prohlídek vozidel v tranzitních zemích a urychlení přepravního procesu, eliminace zdržení na hraničních přechodech
-nezávislost přepravy na národních předpisech tranzitních států ohledně záloh na clo, jistin apod.

Literatura:

[1] Hanousek, F.: Základy dopravy a přepravy, Skripta SOS V a Z Č.Budějovice, 2001

Doplnění: citace z úmluvy TIR:

Článek 16

Jestliže je přeprava TIR prováděna silničním vozidlem nebo jízdní soupravou, umístí se vpředu i vzadu na vozidle nebo jízdní soupravě totožné obdélníkové tabulky s nápisem "TIR" odpovídající ustanovením uvedeným v příloze 5 této úmluvy. Tyto tabulky musí být umístěny tak, aby byly dobře viditelné. Budou snímatelné nebo budou upevněny nebo konstruovány takovým způsobem, aby mohly být překlopeny, zakryty, složeny nebo aby jakýmkoliv jiným způsobem označovaly, že přeprava TIR není prováděna.

PŘÍLOHA 5

TABULKY TIR

1. Tabulky mají rozměry 250 x 400 mm.
2. Písmena TIR, psaná velkými písmeny latinky, jsou 200 mm vysoká a jejich čára je nejméně 20 mm silná. Jsou bílé barvy na modrém podkladě.