Dnešek byl náročný, ale dopadl šťastně. Od rána jsme se řadili v kulturním centru v lisabonské čtvrti Belém, aby naše auto podrobila prohlídce přísná komise závodu. Na parkovišti před přejímkami se potkávaly osobnosti rallye, potřásli jsme si například rukou s Yoshimasou Sugawarou, kterému je čtyřiašedesát, pro Dakar pobláznil i svého syna a letošní ročník hodlá konečně vyhrát. Pozdravili Stephaneho Peterhansela, který neudělal krok, aniž by za ním nevisel hrozen novinářů a fotografů. Bokem od davu seděl v depresi tým otce a syna De Rooyových (foto v pravo). Jejich nápravy neodpovídaly homologaci, jakou De Rooyové vykazovali v papírech, a tak po zamítavém verdiktu komise naštvaně zasedli do svých DAFů a odjeli. Naše přejímka trvala relativně dlouho, komisaři a překvapivě půvabné komisařky předtím, než se odhodlali nalepit nám pětsetjedenáctku, zkoumali každý šroubek. Při montování SatNavu nám zkratovala v kabině elektřina, takže jsme museli mírně poopravit izolaci. Nakonec jsme certifikát získali a po přejímce museli do deseti minut převézt auto na uzavřené parkoviště na náměstí Praca do Imperio (foto nahoře). Tam bude naše liazka v dobré společnosti (zleva Tomáš Tomeček, naproti Firdaus Kabirov) a za obrovského zájmu lisabonských obyvatel čekat na zítřejší start. Na Silvestra začínáme první etapou v portugalském terénu.